Blesk pro ženy

|
Rumunská kuchyně nabízí mnoho zajímavého, záleží ale na tom, kam za ní vyrazíte. Pro poznání toho nejlepšího musíte mít trochu štěstí, ne každá restaurace je totiž dobrá. Pokud vám ale bude štěstí přát, určitě si pochutnáte a to mnoha různými způsoby. Jídlo Pití V horách. Pomoci vám může i náš malý slovníček.
Dnes už není problém si zajít do klasické restaurace či pizzerie a nechat se pohostit evropským způsobem. Pokud ale zvolíte tuto variantu, neočekávejte vždy veliký komfort. Ceny za jídlo jsou sice relativně menší (ačkoliv ne tak radikálně, jak bychom si mohli představovat), kvalita se ovšem vcelku rovná ceně. Proto vás taková pizza v turistické lokalitě může celkem zklamat.
Pokud si budete v restauraci dávat maso, mohu doporučit opékaná žebírka s koprovým dresinkem. Ty jsou v Rumunsku oblíbenou pochoutkou a na množství se většinou nešetří, proto se i přes množství kostí dobře najíte. Jako příloha jsou nejčastější brambory či dnes už standardní hranolky. Můžete si dát také mititei, což je obdoba našeho čevapčiči. Jen si dejte pozor, o kolik si říkáte, jelikož mititei se servíruje po kouscích a z jednoho se opravdu dosyta nenajíte. Sarmale jsou rolky vepřového masa se zelím a polentou. K dušenému vepřovému i jiným jídlům se podává kukuřičná kaše mamaligă, doplněná tvarohem, smetanou, ovčím sýrem či vejci.
V přímořských oblastech se hojně konzumují ryby. Sardele se říká sekanému masu s rýží ve vinném, nebo zelném listu.
Specialitou rumunské kuchyně je také nakládaná zelenina. Vzhledem k tomu, že rumunské nížiny jsou poměrně teplé a země je tradičně zemědělská, rumunská kuchyně je na zeleninu a ovoce bohatá.
Jste-li na sladké, zaručeně ochutnejte chalvu. Ta do Rumunska dorazila z Orientu a nezklame. Jinak jsou ale místní cukrářské výrobky na náš vkus dost přeslazené. V horách můžete narazit na pšeničnou či otrubovou kaši dochucenou medem a kandovaným ovocem či skořicí. Najdete ji i v předsíni kostelíků, kam jí vesničané dávají jako poděkování (například při svatbách nebo křtinách), a když budete mít štěstí, možná dostanete i ochutnat.
Co se tvrdého alkoholu týče, je v Rumunsku značně levný. Pokud ho ale budete kupovat, dejte raději přednost těm dražším značkám, ať druhý den vidíte na svět, což je sice nadsázka, ale určitě se tím vyhnete jinak zaručenému bolehlavu.
Zajímavostí (nikterak chutnou) je například Gasca, specifický, 21% likér s příchutí vodky, či pálenka prodávaná v plastových placatkách.
Nejběžnější pálenkou je obdoba naší slivovice, má ale výraznější zápach a chuť – tuica (čti „cujka“). Vynikající je když je podávaná v zimně ohřátá (obdoba našeho punče).
Zajímavým nápojem je bragă, nápoj ze zkvašené kukuřice. Prodává se chlazený a v létě je velmi příjemně osvěžující. Nevýhodou je v současné době jeho velká vzácnost, globalizovaně je nahrazován Coca Colou.
Rumunsko je proslulé i víny jako je Murfatlar, Feteasca, Pinot Noir, Cabernet, Benátský ryzlink nebo i u nás kdysi hojně prodávaný Muscat Otonel.
Mazgram je ledový nápoj ve vysoké sklenici, tvořený silnou černou kávou a práškovým cukrem.
Pokud se vydáte do hor, můžete narazit na horskou farmu, kde Vám bača bude nabízet domácí sýr, tvaroh či brynzu. Nemějte obavy, sýry bývají většinou vynikající a cenově více než přijatelné.
Jen se pro jistotu mrkněte, jestli má bača hygienické osvědčení. Poměrně často ho uvidíte viset někde na stěně přístřešku. Nemusí vás ani zarazit skoro jistě přítomný nepořádek, výroba sýra se v těchto místech řídí stále ještě tradičními metodami, ale kupodivu se nestává, že by vás posléze potkaly žaludeční nesnáze.
Jinak je tomu ovšem s masem. Doporučuje se nekupovat masné výrobky ani v malých vesnických krámcích. Protože je zásobování skromné, maso zde může ležet opravdu neúměrně dlouho a co přežije žaludek drsného horala, zcela jistě nepřežije ten váš.
Je dobré si dát pozor i na to, kde nabíráte vodu. Pokud jste v horách, určitě si počkejte k prameni. I když se vám bude potůček zdát průzračný, v okolí se může často pást dobytek, který žádné hygienické ohledy nemá. Ve vesnicích potkáte studny s pitnou vodou. Bývá sice nezávadná, ale zhýčkaný žaludek západního turisty může doplatit i na ni. V každém případě si na cestování po Rumunsku vezměte dostatek standardních žaludečních a střevních medikamentů a nebojte si občas dát i hlt něčeho tvrdšího.
lista | jídelní lístek | |
supa | polévka | |
supa de pasere | drůbeží polévka | |
ciorba | kyselá polévka | |
de baut | k pití | |
apa | voda | |
bere | pivo | |
douo beri | dvě piva | |
vin alb, vin rosu | víno bílé,víno červené | |
tuica | slivovice | |
cafea | káva | |
foame | hlad | |
masa | stůl,jídlo | |
pireu | kaše | |
piine | chléb | |
brinza | sýr | |
cascaval | ovčí sýr | |
crenvursti | páreky | |
cartof | brambor | |
musaca | zapékané plátky zeleniny s mletým masem | |
ou | vejce | |
unt | máslo | |
orez | rýže | |
pilaf | rizoto | |
porc | vepř, vepřové maso | |
friptura | pečeně | |
tocana de carne | guláš | |
mititei | čevabčiči | |
mustard | hořčice | |
chiftele | karbanátky | |
orez | rýže | |
ghiveci de carne | míchaná zelenina s kousky masa | |
ardei umpulti | plněné papriky | |
unu | jeden | |
douo | dva | |
trei | tři | |
mic | malý | |
bine | dobře | |
buna ziua | dobrý den | |
pofta buna | dobrou chuť | |
multumesc | děkuji | |
poftic! | prosím! | |
va rog … | prosím… | |
la revedere | na shledanou | |
noapte buna | dobrou noc | |
circiumar | hostinský | |
cofeterie | cukrárna | |
va rog, pot se platesc? | prosim, mohu zaplatit? | |
multumesc | děkuji | |
buna ziua | dobrý den | |
la revedere | nashledanou | |
noapte buna | dobrou noc |