A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Rumunsko - Průvodce

Existuje mnoho způsobů, jak poznávat Rumunsko. Asi nejzajímavější je tato země pro milovníky horské turistiky a jinak sportovně založené jedince. Na své si ale přijdou i lidé hledající přímořské radovánky.
Pěšky
Na kole

Horská turistika

K moři
V zimě
Rizika

Pěší

Poznávat Rumunsko pěšky je zajímavý způsob, který je vhodné doplnit autostopem nebo přesuny místní dopravou. Pro české turisty je velice atraktivní oblast Banátu s českými vesnicemi, které si i po téměř dvou stech letech stále drží staročeskou kulturu s jedinečným jazykem, folklorem, zvyklostmi a podobně. Kromě toho je tu i více zajímavých míst, které nutně nemusí spadat pod horskou turistiku. Je možné navštívit také malebné kláštery v Bukovině , Dunajskou deltu s množstvím rozličného ptactva, starobylé hrady, krasové útvary s vodopády, jeskyněmi a mnohé jiné pozoruhodnosti, které stojí za návštěvu. Zajímavé oblasti bývají protkány značenými stezkami s informačními tabulemi.

Kdybyste se náhodou ocitli bez tekutin, není problém doplnit je v místních studnách, které najdete v každé vesnici a na většině nádražích. Jsou samoobslužné pomocí rumpálu a kýble přivázaného na řetězu. Kvalita vody není špatná, ale vy jako turista na ní nejste zvyklý, a tak vás může pozlobit průjem. V neobydlených oblastech si všímejte cedulky „izvor“ (= pramen), kterým místní označují pramínek s pitnou vodou.

Pěšímu turistovi se také nabízí možnost čerpat potraviny z místních přírodních zdrojů. Časté jsou ovocné stromy kolem prašných cest, ve vsích nebo v přírodě, kde se můžete zásobit jablky, švestkami nebo špendlíky (mirabelky). Neotrhávejte však nikomu jeho úrodu. „Veřejných“ stromů s ovocem pro každého je tu dost.

Na kole

Při cestě na bicyklu si dávejte pozor na malé toulající se psy a drobnou pobíhající drůbež na vesnicích. Není nic horšího, než když se vám zapletou do drátů a pak se jede hodně ztuha, dost to drncá a ještě se vám poškodí blatníky.

Jezdit na kole v Rumunsku je pěkný způsob, jak trávit dovolenou. Je to nejlepší způsob, jak co nejvíce poznat tuhle zemi. Kromě mnoha zájezdů, na které se specializuje několik cestovních kanceláří, je možné vyrazit na vlastní pěst a prozkoumat taje a krásy Rumunska po svém. Kdo hledá kvalitní a značené cyklotrasy, bude zklamán. Mnoho jich tu totiž není.

Kolo je pro turistu kromě jiného i vítaným přibližovadlem, a to především pro velké vzdálenosti mezi vesnicemi. Abyste se vyhnuli hustotě provozu, je lepší se držet na méně frekventovaných silničkách, ale pozor na nekvalitní povrch většiny cest. Časté jsou díry, rozbitý nebo často chybějící asfalt a podobně. Základním doporučením je být dobře vybaven potřebnou zásobou lepení, náhradních dílů a nářadí. Je lepší být soběstačný a nezávislý. Cykloservisů není mnoho a nejspíš byste se museli spolehnout na nějakého vesnického montéra.

Pokud jde o lokalitu, kam je dobré nasměrovat vaše kolo, vyhněte se hlavně Bukurešti, kde místní nejsou na cyklisty vůbec zvyklí a je tam hustý provoz. Jinak se jezdí téměř po celé zemi, záleží jen na vkusu cestovatele.

Horská turistika

Tento způsob poznávání Rumunska je nejoblíbenější pro naprostou většinu českých návštěvníků. Rumunské hory lákají české dobrodruhy a horaly, kteří odmítají přeplněné tatranské, alpské či tuzemské horské stezky, ale také party lidí milujících přírodu a poněkud spartánský způsob cestování.

Až na výjimky totiž neočekávejte upravované stezky, zařízené horské chaty se vším komfortem a vynikající značení.

Mnohdy je tomu právě naopak. Nesmíme zapomínat, že turistické značení v naší krásné vlasti je jedno z nejlepších na světě. V Rumunsku tak můžeme očekávat mnohdy nepřesné nebo chybějící údaje o vzdálenosti, ale ani s tím není třeba si lámat hlavu, protože místní lidé vždy poradí (pokud zrovna na někoho narazíte). Rumunské hory jsou navštěvovány zejména Čechy, Slováky nebo Poláky, kteří kromě zmíněného lákají nízké ceny a nevadí jim skromné podmínky. Místní turisté se nejčastěji vyskytují ve velmi „profláklých“ horách, jako například Fagaraš nebo Retezat, kde jistě potkáte i jiné národnosti. Jinde ale mnohdy převažují Čechoslováci. V Rumunsku najdeme vysoké hory dosahující výšek přes 2500 metrů, z nichž nejvyšší je Moldovaneu (2543 m). Nachází se zde mnohá pohoří různé rozlohy a obtížnosti, ale ke zdolání většiny vrcholů není potřeba žádné speciální vybavení. Největším nepřítelem je jako vždy počasí, které svými rozmary může potrápit jakéhokoli návštěvníka. Nepodceňujte místní přírodu a nadmořskou výšku, protože hory zde jsou o mnoho vyšší než u nás a nepřipraveným ne vždy štěstí přeje.

V turisticky atraktivních pohořích je možné ubytování v horských chatách, na veřejných tábořištích nebo v útulnách. Horská chata nenabízí vždy přílišný komfort, ale kvůli pohodlí se přece na tramp nejezdí. Cena za přespání je nižší než u nás a závisí na velikosti pokoje (začíná na částce kolem 120 - 150 Kč). Některé jsou však nesmyslně předražené.

Útulna, pokud není zasypána odpadky, je vhodné řešení. Jedná se o skromnou plechovou boudu s pryčnami pro nouzové přespání. Do jedné takové útulny se vejde až 10 lidí. Přespání je zdarma.

Letní turistika - moře

Na dovolenou k Černému moři se jezdilo hlavně za socialismu. Z těch dob také pramení mnohé pověry, varování a hrůzu nahánějící zážitky našich rodičů a prarodičů. Stejně jako dřív se jezdí i dnes na *Mamaiu*, která je nejnavštěvovanějším přímořským letoviskem.

Na Mamaie naleznete písečné pláže, které se táhnou do nedozírných dálek a celé jsou pokryty tisícovkami slunících se dovolenkářů. Přístup do vody je vynikající především pro malé děti.

Na Mamaie se nachází spousta hotelů (kolem 60) a různých druhů ubytování. Také jsou zde aquaparky, bazény, skluzavky, tobogány a spousta restaurací, kaváren a diskoték. Kýč celého obrazu dotváří kabinková lanovka, která nad tím vším prochází. Atraktivitu místa poznáte už podle tisíců zaparkovaných aut, mezi nimiž nechybí i automobily se zahraniční SPZ.

Vlny Černého moře jsou zde vcelku chladné, ale záleží hodně na větrech, do jaké míry ochladí nebo ohřejí hladinu. Nějak závratnou průzračnost vody též neočekávejte, především ne v místech, kde je největší počet koupajících se lidí a malých dětí. Voda není špinavá, ale zčeřená a oproti ostatním mořím není tolik slaná. A krom toho, Černé moře je prostě černé.

Koupat se můžete také na městských plážích v *Constantě*, nicméně tam se jezdí spíš kvůli jiným než mořským atrakcím. Jižněji leží Eforie Nord s uměle vytvořenými zátokami pro koupání a ještě více na jih je Eforie Sud. Městečko je to pohledné, plné zeleně a stromů. Také zde nechybí hotely, penziony, kemp, pizzerie, pobřežní promenáda a různé obchůdky a restaurace. Eforie je navštěvována především místní klientelou. Moře totiž není tak čisté, protože se v umělých zátočinách drží špína a na pláž jsou často vyplavované mořské rostliny, které tam hnijí. V Eforii Sud dokonce nedaleko kempu prýští do moře odpadní trubka a vzduch na plážích je prosycen močůvkou.

*Eforie* není špatná, ale existují i jiná řešení. Například *Costinesti*. Tohle středisko je spíše pro mladé lidi. Mnoho turistů všech generací se tu opaluje nahoře i dole bez, čímž z části tohoto letoviska vytváří jakousi neformální nudistickou pláž. Jen o nudismu ale pláže v Costinesti nejsou. Jasnou dominantou je ale velký zrezivělý vrak lodi, který zde uvízl kolem roku 1960 a dosud se nenašel nikdo, kdo by chtěl investovat do jeho vyproštění. Vrak mohutného plavidla se nachází jen kousek od pobřeží a tvoří nedílnou siluetu celého letoviska.

Jedním z největších letovisek je lázeňské město *Mangalia*, jejíž původ sahá až do antických dob. V tomto zajímavém městě se nachází mimo jiné také nejstarší muslimská mešita v Rumunsku, archeologické muzeum a přístav rumunského válečného loďstva. Na pobřeží nechybí hotely, restaurace, diskotéky, kavárny a písečné pláže.

Nejvíce na jih, a to až přímo u bulharských hranic, leží ráj mladých lidí, nudistů a svobody (již od dob Ceausesca) – *Vama Veche*. V létě přeplněné město dunících diskoték, festivalů a pohody. Jsou tu lidé mnoha národností i různého věku, ale žádné rodinky s dětmi a vyznavači klidné dovolené. Když se zeptáte mladých Rumunů, kam by vám doporučili jet, kdybyste chtěli zažít pořádnou „pařbu“, poradí vám, že do Vama Veche. Hledáte-li něco nevšedního, zamiřte sem.

Spojení na pobřeží zajišťují místní železnice (CFR), ale také autobusy s velice bídnou dopravní obslužností. Jedete-li z Bukurešti, nejdráže, ale také nejrychleji a nejspolehlivěji se k moři dostanete soukromými expresními mikrobusy, které mají své vlastní nádraží. Leží v centru a dostanete se k němu na doptání.
Dopravu podél pobřeží zajišťují vlaky a autobusy. Kolem Constanty je možné cestovat místní městskou hromadnou dopravou. Vyplatí se koupit si lístek, protože často chodí nesmlouvaví revizoři.
Informace o jízdním řádu vlaků získáte na www.mersultrenurilorcfr.ro

Zimní turistika

Lyžování je v Rumunsku oblíbené, ale čeští turisté ho pro přílišnou vzdálenost od své rodné vlasti moc nevyhledávají. Sezona tam trvá přibližně stejně jako u nás, tj. od listopadu do března/dubna. Vše záleží na stavu sněhu.

Nejdůležitějším a nejznámějším střediskem je *Poiana Brasov*, které nabízí veškerý komfort a kam směřuje své zájezdy většina cestovních agentur a kanceláří. Dalšími lyžařskými středisky jsou *Paltinis* (nedaleko Sibiu), *Predeal*, *Busteni* a *Sinaia*, *Semenic* (jihozápadní Transylvánie) nebo *Durau/Ceahlau* (na hranicích s Moldavskem). Sjezdovky bývají nejčastěji červené nebo modré, ale každé velké středisko může nabídnout alespoň jednu černou sjezdovku. Informace o některých z nich naleznete například na www.poiana-brasov.ro.

Rizika turistiky

Mezi nástrahy, se kterými se turista může setkat, je hned zpočátku potřeba připomenout psy. Ti se toulají městy, vesnicemi a vlastně všude, kde jen si to dovedete představit. Ve městech bývají v klidu a bez problémů. Jsou spíše plaší a z člověka mají respekt. Většinou jen škemrají o něco k snědku.

Na vesnicích je situace horší. Procházíte-li po ulici, může se stát, že se vám postaví do cesty zlostně vyhlížející voříšek a s výstražným štěkotem se vás snaží zastrašit.

Brání ale jen své teritorium, protože za své území považuje i vše kolem domku. Tito psi už nejsou žádní tuláci a drží se poblíž svých pánů. Nejvhodnější je jít sebejistě vpřed a nekoukat psovi do očí. Pes se jen snaží vás zastrašit a nemá většinou v úmyslu zaútočit. Sám ustoupí, když vidí, že neustupujete vy.

Zdaleka nejhorší jsou pastevečtí psi, kteří brání stádo nebo salaš a jsou pěkně ostří. V podhorských oblastech nebo na samotách, kde procházíte kolem salaší, je nutné mít pořádný bejkovec a být připravený na všechno. Tihle psi jsou připraveni i na útok medvěda, a proto k nim přistupujte s respektem. Pokud je bača včas nezavolá, můžete se octnout v hloučku štěkajících potvor, které ve vás vidí nebezpečí pro stádo nebo majetek, které je potřeba zlikvidovat. Nebijte psy ani po nich nic neházejte, ale držte si je od těla alespoň na délku hole a jděte dál.

Další nebezpečnou zvířenou je medvěd. Při táboření v horách se s ním můžete ve vzácných případech setkat. Neutíkejte, dožene vás. Dělejte raději mrtvého.

Útoky medvědů v Rumunsku nebývají běžné a časté jako třeba v Tatrách, ale i zde k tomu výjimečně párkrát za sezónu dochází. Zato vlka se bát nemusíte. I když ho možná v noci uslyšíte výt, tak ho téměř jistě nespatříte. Je plachý.
V některých oblastech se můžete setkat s větším výskytem zmijí, a proto raději koukejte, kam šlapete.
Rizikem je též koupat se v řekách a potocích naboso. Vyplácí se opatrnost, protože vodní toky si občas Rumuni pletou se skládkou a rozříznutá noha není zrovna zajímavý doplněk vaší dovolené.

Rumunská rovina (nahrál: admin)
Rumunská rovina
Horská turistika - Retezat (nahrál: admin)
Horská turistika - Retezat
Horská turistika - Retezat (nahrál: admin)
Horská turistika - Retezat
Horská turistika - Retezat (nahrál: admin)
Horská turistika - Retezat
Horská turistika - Retezat (nahrál: admin)
Horská turistika - Retezat
Horská turistika - Retezat (nahrál: admin)
Horská turistika - Retezat
Horská turistika - Retezat (nahrál: admin)
Horská turistika - Retezat
Eforia pobřeží (nahrál: admin)
Eforia pobřeží
Eforia pobřeží (nahrál: admin)
Eforia pobřeží
Eforia pobřeží (nahrál: admin)
Eforia pobřeží
Eforia pobřeží (nahrál: admin)
Eforia pobřeží
Rumunští tuláci (nahrál: admin)
Rumunští tuláci

Poslední editace textu: 9.6.2011 12:11
Další informace

Konvertor měn

 
Zdroj: penize.cz
REKLAMA