A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Rumunsko - Oblast Banátu-Temešvár - Průvodce

Pro českého turistu je oblast Banát, jejímž centrem je město Temešvár, zajímavá především díky zbytkům českého osídlení a několika vesnicím, kde se ještě dochovaly zbytky české kultury.

Temešvár

Město, jež je považováno za kolébku revoluce, je ekonomicky nejúspěšnějším a nejrozvinutějším centrem v kraji. Je zároveň důležitým dopravním uzlem, a to vzhledem k blízkosti srbských a maďarských hranic. Významné je místní mezinárodní letiště a technická vysoká škola, která je nejlepší v celém Rumunsku. Temešvár je centrem oblasti Banát, takže budete-li cestovat do českých vesnic, pravděpodobně se mu nevyhnete. Rumunsky nazývá Timisoara.

Drží některá zajímavá prvenství - např. patřil k prvním městům v Evropě, kde byla zavedena koněspřežná tramvaj a elektrické pouliční osvětlení.

Centrum tvoří síť plánovitě postavených ulic a náměstí s dominantou budovy bývalé radnice, která dnes slouží jako hudební fakulta místní university. Známá je pěší zóna *Piata Unirii* s morovým sloupem a budovami v barokním stylu. Ve městě se také nachází římskokatolická katedrála z 18. století, muzeum výtvarného umění, etnografické muzeum a skanzen, který ovšem leží asi 5 km za městem.

Česká menšina v Banátu

Nejzajímavější lokalitou je pro českého turistu oblast Banátu, kde se nacházejí české vesnice. Ve dvacátých letech 19. století sem připlulo po Dunaji mnoho lidí z Čech, kteří přišli hledat lepší život. Připluli na vorech a pocházeli z různých oblastí naší země. S sebou přivezli i českou kulturu, tradice, zvyky a lidové umění, jež se dochovaly dodnes. Nejvíce z nich se usadilo na levém břehu Dunaje, kde postupně vzniklo 8 vesnic. Na pravém břehu, v srbské části Banátu, zůstalo mnohem méně lidí a jako pozůstatek někdejšího osídlení již zůstává jen jediná vesnice, kde však český vliv i jazyk stojí před zánikem.

Na rumunské straně se z osmi původních vesnic dochovalo šest, které leží roztroušené v hornaté krajině vysoko nad Dunajem. Původní impulz k české osídlenecké vlně dal maďarský podnikatel Magyarly, který nasliboval lidem práci při těžbě dřeva, ale své sliby nesplnil. Čechům nezbývalo, než se dát do služeb pohraničníků. Za stejným cílem přijela i druhá kolonizační vlna o pár let později.
Češi dostali v Banátu neúrodné lesnaté plochy, které vymýtili a proměnili v úrodnou půdu, vystavěli zde vesnice, vodní mlýny a započali kulturní život.

Vzhledem k těžké přístupnosti vesnic a izolaci od okolí došlo k unikátnímu zachování původního jazyka s mnohými staročeskými prvky mluvy (např. germanismy).

Zvukomalebnost jazyka je úžasná a přízvuk není totožný s žádným typickým přízvukem v současném Česku, neboť místní obyvatelstvo přišlo z různých míst naší vlasti. Do slovníku banátských Čechů patří též mnoho slov, která upadla v naší řeči v zapomnění především proto, že se mnohé nástroje, řemesla nebo věci již nepoužívají.

Obyvatelstvo české národnosti se přistěhovalo i do dalších měst a vesnic v okolí - Ljubcova, Oravita, Moldova Noua nebo Temešvár. Zde jsou však menšinou, která se postupně asimiluje.

První pohyb obyvatel české národnosti směrem do země svých předků začal v poválečných letech. Tehdy odešli mj. z Bígru i prarodiče fotbalového reprezentanta Pavla Nedvěda. Nová a nejdrastičtější vlna migrace však započala po pádu komunismu v devadesátých letech 20. století. Z populace kolem 10 000 lidí jsou dnes jen asi 2000 a jejich počet se nadále snižuje. Lidé odcházejí do ČR, kde nacházejí pracovní příležitosti. Často se vracejí do lokalit, odkud přišli před 200 lety jejich předkové. Jelikož mnoho takových pochází ze západních Čech, každoročně se zde koná setkání lidí z Banátu. Obvykle se stává, když mladí dosáhnou plnoletosti a ožení se, že hned po svatbě odjíždějí. V Banátu by je čekala tvrdá dřina na polích a těžký život. Zůstávají jen ti starší. Jen výjimečně se stane, že manželská dvojice zůstane v Rumunsku. Mnoho domů tak osiřelo a pustne. Odešly nejen jednotlivci, ale i celé rodiny. Do Banátu přijíždí zase v létě, aby navštívili své příbuzné a známé, zavzpomínali na rodný dům a život prožitý v Rumunsku.

Vesnice jsou specifické tím, že je na první pohled rozeznáte od těch rumunských. Přestože většina cest je prašných, lidová architektura domů připomíná klasickou českou vesnici dřívějších dob. Místní obyvatelé jsou také většinou ryzí Češi, protože se brali jen mezi sebou navzájem a rumunský vliv tu v minulosti příliš nezasáhl. V některých vesnicích je však poměrně silný a lidé už jsou více promíchaní (i když jasně dominuje česká většina).

To je případ *Svaté Heleny* - tato vesnice patří mezi největší a je také nejlépe přístupná pro svou nízkou nadmořskou výšku. Leží nedaleko Nové Moldovy (Moldova Noua) a žije v ní asi 400 obyvatel. Bývá výchozím místem pro poznávání ostatních českých vesnic. V nedávné době tu KČT (Klub českých turistů) vyznačil stezku, která vás zavede kolem mnoha přírodních zajímavostí (skály, místa velkého výhledu, jeskyně…) po okolí a především po českých vesnicích.

Další vesnicí je *Gerník*. Jedná se o největší českou vesnici v Banátu. Byla založena v roce 1827 a svého rozkvětu dosáhla v meziválečném období, kdy čítala 1400 obyvatel. Dnes zde žije kolem pěti set lidí a na tři desítky domů jsou opuštěny. Mají tu kostel, pekárnu, obchůdky, hospodu a asfaltové cesty, které financovala česká vláda. Gerník je vklíněn mezi kopci uprostřed lesů na krasovém podloží. Rozhodně stojí za návštěvu.

Půjdeme-li po červené značce dále, narazíme na vodní mlýnky za vesnicí, kde místní obyvatelé melou mouku. Přes salaše, kde je třeba dbát opatrnosti kvůli útočícím psům, se dostaneme na hřebeny s dalekými výhledy na Dunaj a do širého okolí. Další vesnicí je *Rovnesko* (rumunsky Ravensca). Tahle vesnice je nejvýše položená (kolem 900m) ze všech českých vesnic a jako předchozí dvě nepostrádá českou školu. Přístup ze směru od Dunaje je vhodný zejména pro Dacie nebo terénní auta. Druhou možností je dostat se ze *Sopotu Nou*, pod které Rovensko spadá.

Dostanete-li se do Sopotu Nou, rozhodně navštivte naučnou stezku podél řeky Nery. Nenecháte si tak ujít krasové útvary, vodopád, Dračí jezero (lacul Draculi), jeskyně a romantická zákoutí skal.

Poněkud dále jsou situovány další vesnice - *Eibentál* a *Bígr*. Leží blíže k Orsove a jsou to spíše hornické vesnice. K vylidňování ale přispívá uzavření dolů a lomů, z nichž dnes jich funguje jen velmi málo. Dohromady mají obě vesnice jen pár stovek obyvatel.

Nejvzdálenější a nejodloučenější je víska *Šumice*. Leží úplně stranou všech ostatních vsí na severovýchodě.

Víska Šumice měla anebo ještě má jednu z nejmenších škol v Evropě, protože žactvo tvoří 4 žáci.

České vesnice v Banátu jsou unikátním žijícím skanzenem českého života dřívějších dob, kterému bychom měli s respektem pohlížet. Místní lidé jsou vstřícní, hodní a rádi podají pomocnou ruku. Je nutné dodržovat ohledy a zásady slušného chování. Doprava do českých vesnic Svatá Helena, Gerník a Rovensko je složitá. Z Temešváru můžete přijet slušným autobusem do Moldova Noua nebo vlakem do Oravice a dál se doptat na bus nebo svezení do Svaté Heleny. Využít můžete také přímé spojení z Prahy, které odjíždí v sezóně každý víkend do Svaté Heleny vždy v sobotu. Zajímavou možností je přijet do Oravice, popojet autobusem nebo stopem do Sasca Montana a napojit se na turistickou stezku podél řeky Nery do Sopotu Nou a dále do českých vesnic v horách.
Do Bígru a Eibentalu bude lepší vypravit se z Orsovy.

 (nahrál: kara klarinova)
 (nahrál: kara klarinova)
 (nahrál: kara klarinova)

Poslední editace textu: 9.6.2011 13:11

Konvertor měn

 
Zdroj: penize.cz